Zeměpis-Atmosféra

23. března 2007 v 20:19 | Katussska
Atmosféra
-Zemskou atmosféru tvoří soustředné vrstvy , které se označují jako troposféra, stratosféra, mezosféra , termosféra a exosféra, která ve výšce kolem 70 000 km přechází do volného vesmíru.Pro život na Zemi je nejdůležitější troposféra.
Troposféra: sahá od země do výšky asi 8 km nad póly a 17 km nad rovníkem. Připadá na více než 80 % hmotnosti atmosféry. V troposféře probíhá většina dějů, které označujeme jako počasí.
Teplota vzduchu v troposféře v dlouhodobém průměru klesá s rostoucí výškou asi o 6 °C/km (0,6 °C na 100 m). V létě bývá pokles intenzivnější (až kolem 1 °C na 100 m), v zimě se pokles teploty v průměru zmenšuje až o polovinu. Na horní hranici troposféry (kterou tvoří tenká vrstva zvaná tropopauza) je tedy obvykle teplota kolem -80 °C nad rovníkem a kolem -50 °C nad póly. Jednou z příčin poklesu teploty při vzrůstající výšce je, že vzduch není přímo ohříván slunečním zářením, ale až druhotně, od zemského povrchu ohřívaného slunečními paprsky.
Stratosféra: leží mezi troposférou (sahající do výšky 8 km až 17 km) a výškou asi 50 km. V její spodní části, do výšky asi 20 km, se teplota vzduchu téměř nemění s výškou. Od uvedené hladiny teplota vzduchu se vzrůstem výšky roste a při horní hranici stratosféry dosahuje asi 0 °C - 20 °C. Tak vysoká teplota vzduchu souvisí s přítomností ozónu, který absorbuje většinu ultrafialového záření Slunce a tím chrání život na zemském povrchu.
Vzduch ve stratosféře je velmi řídký (hustota a tlak vzduchu s výškou od Zemì velmi rychle ubývá). Ve stratosféře se sluneční světlo již jen velmi málo rozptyluje na molekulách plynů. Obloha nemá proto známou modrou barvu, nýbrž je tmavě fialová až černá.
Ve stratosféře je velmi málo vodní páry, proto se v ní téměř netvoří oblaka. Není zde sníh ani déšt'. Zato v ní vane velmi silný vítr zvláštnì v okolí s troposférou. Nad našim územím zde byly namìřeny hodnoty až 300 km/h.
Mezosféra: je vrstvou mezi stratosférou a termosférou o tloušce asi 30 km. Teplota vzduchu v mezosféře klasá asi od 0 °C - 20 °C na hranici stratosféry asi na -40 °C až -90 °C ve výšce 80 km.
Termosféra:leží ve výšce asi od 80 km - 500 km. Někdy se jako termosféra označuje celá část ovzduší nad mezosférou, jindy se horní hranice termosféry klade do maximální výšky, v níž se běžně vyskytuje polární záře, to je asi 700 km.
Molekuly plynu v termosféře jsou slunečním zářením rozloženy na ionty. Teplotu zde nelze mìřit metodami používanými v hustší atmosféře. Teplota se určuje na základě kinetické energie jednotlivých částic, a označuje se proto jako kinetická teplota. Ta v termosféře do výšky 200 km - 300 km roste a dosahuje maximálních hodnot řádu stovek °C.
Exosféra: je vnější část atmosféry. Plynule přechází do meziplanetárního prostoru. Její nejvyšší část tvoří volné elektrony, níže převládají částice vodíku, ještě níže směs částic vodíku a helia. Pod výškou 1000 km se vyskytují i části kyslíku.
Exosféra má tak malou hustotu, že zde neplatí zákony fyziky plynů. V exosféře leží části obìžných drah umìlých družic Zemí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama